V únoru 2025 napsal Andrej Karpathy, spoluzakladatel OpenAI a bývalý šéf AI v Tesle, krátký příspěvek o novém způsobu programování. Nazval ho „vibe coding“: člověk říká umělé inteligenci, co chce, a skoro zapomíná, že nějaký kód vůbec existuje. O devět měsíců později vyhlásil slovník Collins „vibe coding“ slovem roku 2025. Z vtipné poznámky se stal svébytný obor a dnes takhle vznikají weby, boti i první verze aplikací.
Otázka pro firmu ale nezní, jestli je vibe coding módní. Zní spíš, kdy vám ušetří peníze a kdy vás naopak vyjde dráž.
Jak to vypadá v praxi
Místo toho, aby programátor psal každý řádek ručně, popíše umělé inteligenci, co má aplikace dělat, a ta navrhne kód. Programátor výsledek zkouší, upřesňuje zadání a skládá jednotlivé části dohromady. První funkční verze tak může vzniknout za dny místo týdnů.
U nás to probíhá zhruba takto: nejdřív si s vámi ujasníme, co má aplikace řešit a pro koho. Pak rychle postavíme prototyp, který si můžete proklikat a říct, co sedí a co ne. Teprve potom přichází část, kterou AI sama neudělá: kontrola bezpečnosti, práce s daty, testy, nasazení na server a předání.
Kdy se vývoj s AI vyplatí
Největší smysl dává tam, kde potřebujete rychle něco ověřit nebo vyřešit konkrétní provozní problém:
- První verze produktu (MVP), se kterou jdete za prvními zákazníky nebo investory.
- Interní nástroje, jako jsou přehledy objednávek, jednoduché CRM nebo formuláře, které nahradí tabulky v Excelu.
- Weby, landing pages a boti, kde je zadání jasné a rozsah přehledný.
- Automatizace, třeba napojení dvou systémů, které spolu dosud nemluvily.
Ve všech těchto případech hraje hlavní roli rychlost. Když se nápad neosvědčí, nezaplatili jste za něj půl roku vývoje.
Kde je potřeba zpomalit
Data z posledních dvou let ukazují, proč nestačí AI jen „nechat pracovat“. Firma Veracode v roce 2025 otestovala přes 100 jazykových modelů na 80 programátorských úlohách a ve 45 % případů obsahoval vygenerovaný kód bezpečnostní chybu ze seznamu OWASP Top 10. U ochrany proti útoku typu cross-site scripting modely selhaly v 86 % případů.
Zajímavý je i výzkum organizace METR z července 2025. Zkušení vývojáři s nástroji AI řešili reálné úlohy o 19 % déle, přestože sami měli pocit, že jsou o 20 % rychlejší. AI tedy neurychlí všechno a u složitého, dlouho rozvíjeného kódu může práci i brzdit.
A podobně to vidí sami programátoři. V průzkumu Stack Overflow 2025 uvedlo 84 % vývojářů, že nástroje AI používají nebo je používat plánují. Přesnosti jejich výstupů ale důvěřuje jen 33 %, zatímco 46 % jim nedůvěřuje. Dvěma třetinám nejvíc vadí řešení, která jsou „skoro správně, ale ne úplně“. A 72 % respondentů vibe coding v práci nepoužívá vůbec.
Opatrní proto buďte hlavně u aplikací, které pracují s platbami, se zdravotními nebo citlivými osobními daty, u velkých systémů s dlouhou historií a všude, kde chyba znamená právní nebo finanční problém. Tam se AI dá použít taky, ale s mnohem důkladnější kontrolou.
Proč vyvíjíme s AI pod lidskou kontrolou
Ze všech těch čísel plyne jednoduchý závěr. AI je výborný a rychlý pomocník, ale potřebuje někoho, kdo rozumí tomu, co vzniká. U každého projektu proto kontrolujeme bezpečnost, ochranu osobních dat v souladu s GDPR, výkon a to, jestli aplikace dělá přesně to, co jste si objednali. Kód a přístupy po předání patří vám.
Kolik to stojí
První verze aplikace u nás začíná na 100 000 Kč a cenu stanovujeme individuálně podle rozsahu. Pokud zatím nevíte, jestli se váš nápad dá postavit a co by obnášel, začněte konzultací, která stojí od 2 500 Kč za hodinu. Projdeme zadání, navrhneme postup a řekneme vám na rovinu, jestli se vývoj s AI ve vašem případě vyplatí.
Popište nám svůj nápad a ozveme se.
Zdroje: Collins Dictionary – Word of the Year 2025, Veracode – 2025 GenAI Code Security Report, InfoWorld – studie METR, Stack Overflow Developer Survey 2025 – AI.